Slovo dramaturga

Haydnovy hudební slavnosti 2026 se konají pod mottem Ex radicibus traditionis – Z kořenů tradice, které vystihuje základní dramaturgickou myšlenku festivalu: návrat k pramenům hudební tradice prostřednictvím dobově poučené interpretace, jež klade důraz na stylovou autenticitu, zvukovou kulturu a respekt k historickému kontextu vzniku děl. Dramaturgie letošního ročníku je proto opět koncipována jako vnitřně soudržný celek, jenž propojuje vrcholnou interpretační úroveň s objevováním mnohdy méně známých, avšak umělecky mimořádně hodnotných opusů. Některé „opomenuté“ autory pak stavíme po bok „profláklejších“ dobových kolegů Bacha, Mozarta či (jak jinak) Haydna.

Výrazným rysem festivalu je skutečnost, že špičkoví interpreti české i mezinárodní hudební scény přinášejí své projekty do regionu jižního Plzeňska. Koncerty se odehrávají v prostorách s výjimečnou historickou a akustickou hodnotou, které přirozeně podporují charakter hudby provozované převážně na dobové nástroje a v historickém ladění.

Zahajovací koncert v kostele sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici tradičně patří osobnostem s festivalem dlouhodobě spjatým. Jiří Štrunc, dirigent, pedagog a výrazná osobnost českého hudebního života, spolupracuje s Haydnovými hudebními slavnostmi již více než dvacet let a zásadním způsobem se podílí na formování jejich uměleckého profilu. Jako sólistka se představí Markéta Janoušková, česká houslová virtuoska žijící v Berlíně, která se vedle klasického repertoáru systematicky věnuje ojedinělým projektům na pomezí dobové interpretace a současného hudebního myšlení. Její hra je ceněna pro technickou suverenitu, přirozenou muzikalitu a bezprostřední výrazovou energii.

Mimořádným dramaturgickým počinem je uvedení bachovského programu Vojtěcha Spurného a Jakuba Kydlíčka v lobkowiczkém zámku v Křimicích. Oba interpreti patří k předním specialistům na interpretaci barokní hudby a dlouhodobě se věnují studiu dobových pramenů. Transkripce varhanních triosonát Johanna Sebastiana Bacha pro cembalo a flétnu zazní v premiéře a představují počátek dlouhodobého projektu, jehož cílem je vznik referenční nahrávky. Interpretační zralost a hluboká stylová erudice obou umělců slibují výjimečný umělecký zážitek.

Ve Štěnovicích se představí soubor Les dragons baroques, specializovaný na repertoár 17. století a raného baroka. Ústřední osobností programu je houslistka Amálie Došíková, jedna z nejvýraznějších interpretek nejmladší generace starohudební scény. Její interpretace virtuózních sonát Heinricha Ignaze Franze Bibera a Johanna Heinricha Schmelzera vyniká technickou jistotou, výrazovým tahem a schopností přirozeně propojit virtuozitu s hudební řečí raného baroka. Spolupráce s violou da gamba a cembalem pak vytváří bohatě strukturovaný komorní zvuk.

Klasicistní osa festivalu je dále rozvíjena koncertem v Přešticích, kde zazní Symfonie D dur „Pražská“ Wolfganga Amadea Mozarta v provedení souborů Barocco sempre giovane a Concerto Aventino. Dílo bude uvedeno na dobové nástroje v historickém ladění a = 430 Hz.

Dramaturgie festivalu se však neomezuje pouze na kanonická díla Haydna a Mozarta, ale systematicky se věnuje také jejich méně uváděným současníkům. Tvorba skladatelů, jako jsou Joseph Puschmann či Carl Ditters von Dittersdorf, představuje mimořádně kvalitní, dnes neprávem opomíjený repertoár. Jeho uvádění je dlouhodobě spojeno se jménem Marka Čermáka, dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Musica Figuralis, který se této hudbě věnuje s výrazným badatelským i interpretačním zaujetím. Právě on provede závěrečný koncert festivalu v Dobřanech. Významným hostem letošního ročníku je rovněž Tomasz Ritter, jeden z nejvýraznějších evropských interpretů na historické klávesové nástroje. Jeho specializace na hammerklavier přináší nový pohled na klasicistní klavírní repertoár, v němž se snoubí zvuková autenticita s výrazovou svobodou. Recitál Haydnových sonát v prostředí státního zámku Nebílovy doplní edukační projekt určený mladým hudebníkům, který podtrhuje festivalový důraz na mezigenerační přenos interpretační zkušenosti.

Významným hostem letošního ročníku je rovněž Tomasz Ritter, jeden z nejvýraznějších evropských interpretů na historické klávesové nástroje. Jeho specializace na hammerklavier přináší nový pohled na klasicistní klavírní repertoár, v němž se snoubí zvuková autenticita s výrazovou svobodou. Recitál Haydnových sonát v prostředí státního zámku Nebílovy doplní edukační projekt určený mladým hudebníkům, který podtrhuje festivalový důraz na mezigenerační přenos interpretační zkušenosti.

Haydnovy hudební slavnosti 2026 představují festival, který staví na tradici, odbornosti a vysokých nárocích na interpretační kvalitu. Věříme, že letošní dramaturgická koncepce nabídne posluchačům hluboký a inspirativní pohled na hudbu 17. a 18. století a potvrdí význam festivalu jako kulturní události s trvalou uměleckou hodnotou.

Mgr. Jakub Kydlíček Ph.D.
dramaturg festivalu

---